Před objevením elektrické energie se vše pohánělo lidskou nebo zvířecí silou. V 19. století se k pohánění strojů začala využívat parní energie. Proto se také 19. století říká „století páry“. Před těmito objevy se v minulosti ke stlačování vzduchu používaly mechanické měchy nebo pumpičky, které se v menší míře používají dodnes. Jejich nespornou výhodou je, že ke svému provozu nepotřebují elektrickou síť 220V ani napájení autobaterií. Avšak kompresory jim začaly konkurovat svým výkonem. Protože ono třeba nahustit pneumatiky od velkých zemědělských strojů ruční hustilkou by zabralo hodně času a také by to bylo namáhavé až úmorné. Proto kompresory najdeme v našem běžném životě na mnoha místech. Mají opravdu mnohostranné využití. Běžnou malou ruční hustilku využije cyklista, který na svém výletě píchne duši a musí si ji sám zalepit a znovu nahustit. Ale třeba v pneuservisu by to dnes nikoho ani nenapadlo.

Jak jsme se již zmínili, kompresory najdeme dnes v každém autoservisu, kde slouží nejen k huštění pneumatik automobilů, ale jejich pneumatická energie slouží třeba k povolování a utahování šroubů na kolech automobilů. Možná to člověka ani hned nenapadne, ale kompresor dnes najdete v každé lednici a není neobvyklé, že u kombinovaných lednic, které mají chladničku i mrazák, není kompresor jen jeden, ale jsou tam hned dva.

Kompresory našly také využití v lakýrnictví. Lakýrnická pistole, které dodává vzduch kompresor, zvládne více práce než malířská štětka. Barva se nanáší rovnoměrněji, není zde štětka, která by pouštěla chlupy.

Prostě s rozvojem techniky a technickým pokrokem kompresor nachází využití tam, kde by lidská síla byla slabá nebo by člověk musel zbytečně vykonávat práci, která by byla monotónní. Jednotvárnou práci za člověka naštěstí už většinou převzaly stroje.