Jak rozpoznat kvalitní krmivo pro psy – granule
Vyznat se v dnešní široké nabídce krmiv pro zvířata není vůbec jednoduché, proto bychom nejen zákazníky Frodex.cz chtěli seznámit s několika návody, jak kvalitní krmivo rozpoznat. Líbil se nám článek Ing. Gerharda Steina, který vám nyní nabízíme.
Na toto téma bylo napsáno nejedno pojednání. Trh s krmivy pro psy je pro běžného smrtelníka velkou neznámou. Proto, abychom se v něm zorientovali, potřebujeme znalosti z krmivářství, zdravovědy, chemie, ale nepochybně i chovatelské zkušenosti, cit a pozorovací schopnosti.
Pokud se omezíme na trh v České republice, je zde chována jak řada plemen uznávaných FCI, plemen národních, ale i nepřeberná řada různých kříženců všech váhových kategorií a velikostí. Každé plemeno nějak historicky vznikalo (v určité době a na určitém území) a z toho také vyplývají i různé potravinové nároky.
Z mých zkušeností vím, že např. japonským plemenům nevyhovují krmiva s obsahem mléka, velkým plemenům není vhodné podávat krmiva s vysokým obsahem proteinů a tuků. Psům, kteří nejsou v zátěži není vhodné podávat vysoko-proteinová krmiva, krmiva kategorie Performance. Kromě nežádoucího zatěžování trávicího systému psa může dojít u fen ke spouštění nežádoucích laktací atd.
Jak se ale k této problematice postavit, když ze všech plemen psů zná chovatel mnohdy jenom to svoje plemeno? Podle zákona o krmivech musí být každé krmivo deklarováno. Tuto deklaraci obvykle najdeme na zadní straně obalu. Tam najdeme důležité údaje o tom, kolik krmivo obsahuje procent bílkovin (N-látky), tuků, vlákniny, popelovin či vlhkosti. Najdeme tam i obsah vitamínů.
Netvrdím, že to nejsou údaje důležité, ale tyto jakostní znaky Vám nedají skutečný obraz o kvalitě daného krmiva. Daleko důležitější údaje najdete v kolonce složení. Mnohdy to bývá opravdu zajímavé čtení.
Byli byste ochotní zaplatit za 15 kg balení krmiva v pěkném obalu s deklarací složení: výrobky živočišného původu, obiloviny, cukry a tuky, 1500 Kč? Já tedy rozhodně ne.
Pokud chcete dát svému psovi to nejlepší, ale nemáte jistotu, zda-li je Vaše volba správná, postupujte takto:
Chce-li se krmivo tvářit jako superprémiové, nemělo by být na prvním místě uvedeno obilí (snad s výjimkou krmiva light, senior).
To znamená, že na prvním místě bychom měli nalézt deklaraci typu kuřecí moučka, rybí moučka, jehněčí moučka. V žádném případě bychom tam neměli nalézt: vedlejší produkty živočišného původu, masové deriváty a podobně. Krmiva s takovýmto složením bych řadil v lepším případě mezi prémiová. Samozřejmě by této nižší kvalitě měla odpovídat i výrazně nižší cena.
Podezřelým může být i označení, ze kterého nabudete dojmu, že v každé granuli je skryto nejméně celé kuře. Tyto české překlady bývají většinou básnickým překladem označení uvedeného v angličtině.
Suroviny na etiketě by měly být řazeny za sebou v sestupném pořadí. To znamená, že na prvním místě je surovina, které je v krmivu obsaženo nejvíce, na druhém místě ta surovina, které je druhé nejvíce atd. Na druhém či dalším místě se mohou objevit obiloviny. I ty by měly být jednoznačně deklarovány. Pro lepší názornost uvedu některé, např. pšenice, rýže, kukuřice, ječmen, oves atd. Za zamlženou deklaraci je možno považovat označení: vedlejší produkty rostlinného původu, obiloviny, rostlinné deriváty apod. Argumentace, že výrobce neuvádí konkrétní složení, protože je to výrobní tajemství, zde neobstojí. Označení obiloviny vlastně výrobci může umožnit i to, že se ve výrobě použijí jakékoliv obiloviny, v řadě případů ty nejlevnější, které se na trhu dostanou sehnat.
Zákazník si tak vlastně pokaždé může koupit jiné krmivo. To nebezpečí tady bezesporu je. Mezi rostlinnými produkty se v krmivech často objevuje pojem sója, sójové boby či sójový olej. Tato surovina se v krmivu chová velice zajímavým způsobem. Ovlivní nám v deklaraci krmiva dvě položky a to bílkoviny (N-látky), jejichž obsah přidáním sóji prudce vzrůstá, ale také tuky. Za přispění sóji jako vstupní suroviny lze s menšími náklady vyrobit krmivo, které obsahuje vysoké množství proteinů (30% i více). Tyto proteiny jsou pro psa v méně stravitelné podobě. Druhým zázračným úkazem, který sója dokáže, je to, že se nám v krmivu zvedne i množství tuků.
Jelikož pes není vegetarián, ale masožravec, není zajisté žádným tajemstvím, že živočišné tuky jsou pro psa daleko prospěšnější a užitečnější než-li tuky rostlinné. I tento argument jednoznačně podporuje to, co jsem konstatoval již úvodem. Není totiž důležité množství proteinů a tuků, ale kvalita vstupních surovin.
Budete-li u výběru krmení postupovat výše uvedeným způsobem, řada krmiv tímto sítem neprojede a o to jednodušší pak budete mít výběr.
Trošičku složitější už bude zorientovat se např. v oblasti zchutňovadel s příchutí kuřete apod. Je to stejné, jako když místo rumu budete pít rumovou esenci. Zchutňovadla se běžně přidávají i do krmiv pro dobytek. Jako zchutňovadlo může být použita i krmná sůl. Kvalitní krmivo by proto mělo obsahovat co nejnižší procento soli.
Jednotlivá krmiva nebo alespoň ta, která se tváří jako kvalitní, neopomínají uvádět, že obsahují vyvážené množství nenasycených mastných kyselin Omega 3 a Omega 6. V drtivé většině je zdrojem Omega 3 kyselin lněné semínko.
Myslíte, že je to ta nejlepší varianta? Daleko optimálnějším a pro psa využitelnějším zdrojem Omega 3 je rybí moučka. Co myslíte, co více ovlivní výrobní cenu krmiva, lněné semínko nebo rybí moučka? Množství mastných kyselin Omega 3, jejichž zdrojem je ryba nebo lněné semínko, může být srovnatelné, prospěšnost pro zdraví psa však různá. Při logické úvaze si na to zajisté odpovíte sami.
Problémem, se kterým si laik už tak snadno neporadí, jsou alergeny. Některá krmiva jich obsahují více, některá méně. Z těch, které se v krmivech vyskytují, bych alespoň některé vyjmenoval. Patří mezi ně sója, chemické konzervanty, vajíčka, mléko, pšeničný lepek, potravinářské barviva atd. Pro zdravého psa to nemusí být nepřekonatelný problém. Pro citlivé psy mnohdy stačí i velice malé koncentrace a může vzniknout velký problém.Nejlepší způsob, jak se alergiím vyhnout, je zvolit krmivo, které obsahuje alergenů co nejméně. Problém sóji a jejich produktů jsme už nastínili. Chemické konzervanty by se samozřejmě v superprémiových krmivech neměly používat, takový je celosvětový trend. U krmiv prémiové řady či nižších řad se s nimi samozřejmě setkáme. Způsob konzervace totiž zásadně ovlivňuje výrobní náklady. Vajíčko je ideálním zdrojem bílkoviny, na druhé straně je to však nepochybně jeden ze zdrojů případných alergií. V tomto směru se mohou názory různit, zda vajíčko ano či ne. Nejste-li si však jistí, jakou alergií váš pes trpí, pak se krmivu s obsahem vaječné bílkoviny raději vyhněte. U zdravého psa samozřejmě není žádný problém.
Je nezpochybnitelné, že část psí populace může trpět alergiemi na pšeničný lepek. Dobře, pšenice se dá nahradit např. kukuřicí. To není problém. Problém je malinko jinde. A to ve stravitelnosti různých druhů obilovin, které pak zpětně ovlivňují celkovou stravitelnost krmiva. Pro lepší názornost uvádím: stravitelnost rýže je 72 %, kukuřičný lepek 68 %, pšenice 60 %, kukuřice 54 %.
Zamyslíte-li se zase nad údaji stravitelnosti některých obilovin, je zřejmé, že čím více obilovin krmivo obsahuje, tím je stravitelnost krmiva nižší. V tomto směru matematika funguje.
Potravinářská barviva se mohou vyskytovat i v krmivech, která zrovna nehýří všemi barvami (zelená, hnědá, modrá, žlutá, červená). V rámci filosofie některých firem je to, že používají barviva pro sjednocení barvy všech granulí. U krmiv, která jsou vyráběna na čistě přírodní bázi, můžete nalézt granule, jejichž barvy se mohou lišit. Barva těchto granulí je totiž ovlivněna druhem použitých vstupních surovin. U amerických a kanadských granulí se často jako zdroj vlákniny používá červená řepa. Řepa vypěstovaná v Sasketchewanu vám bude barvit granule jinak než řepa vypěstovaná v Kalifornii. Je to podobné, jako když budete pěstovat jednu odrůdu vína v různých lokalitách. Výsledná sklizeň bude mít malinko jiné specifické vlastnosti.
V poslední době se často setkáváme s dotazem týkajícím se obsahu betakarotenu. Zde zase můžeme všeobecně říci, že stejná rostlina pěstovaná na různých místech může mít různý obsah betakarotenu. Čím horší a náročnější jsou podmínky pro její růst, tím bude obsah betakarotenu v rostlině vyšší. Pokud bychom tento problém nerozpitvávali zbytečně zeširoka, tak se dá říci, že čím více krmivo obsahuje rostlinných složek, tím větší je jeho obsah betakarotenu. Dá se předpokládat, že z pohledu na menší množství obsahu betakarotenu v krmivu bude výhodnější používat krmiva, u nichž tvoří rostlinnou složku bramborové úsušky či rýže. Větší obsah betakarotenu najdete zajisté v pšenici. V případě kukuřice víte, že zrno má samo o sobě krásnou nažloutlou barvu. Přítomnost betakarotenu by se dala dokázat pokusy.
Jen stěží se dá uvěřit někomu, kdo tvrdí, že jeho krmivo betakaroten neobsahuje. Berte to jako nesporný fakt. Budete-li krmit granulemi, po kterých srst Vašeho psa zčervená, budete se muset poohlédnout po jiné variantě. V případě správné volby červená barva srsti zmizí.
Chce-li výrobce prorazit na trhu, snaží se od ostatních nějak odlišit. Proto se setkáváme i s tím, že ten či onen výrobce tvrdí, že ta či ona surovina dává jeho značce výjimečné vlastnosti. To samozřejmě nevylučuji, vždy se ale na věc musíme dívat komplexně. Takže např. výrobce uvede, že jeho značka obsahuje L-carnitin. Na tom by nebylo nic špatného. Jenže pokud ve složení krmiva najdete deklaraci typu: vedlejší produkty živočišného původu, rostlinné tuky apod., má to pak význam? Většinou jen ten reklamní. Celkovou hodnotu krmení to mnoho nevylepší.
Při výběru krmiva byste se měli rozhodovat podle výše uvedených kritérií. Musíte počítat, že cena kvalitního krmiva bude vyšší, ale nemusí být přemrštěná. Cenu samozřejmě ovlivňuje kromě kvality výrobku i reklama. Je jasné, že i tu musí vždy někdo zaplatit. No asi to zřejmě nebude nikdo jiný než zákazník. Takže i zde funguje určitá úměra ve vztahu kvalita a cena. Drahé totiž může být i méně kvalitní krmivo s velkou a bombastickou reklamou.
Každý kdo si pořídí psa, by si měl uvědomit, že pořizovací cena je ten nejmenší náklad, který se psem má. Nemám-li na to, abych mohl opravdu slušně nakrmit velkého psa, tak si raději pořídím středního nebo malého. Mám-li doma psů hodně, pak bych měl zvážit co je lepší, jestli krmit hodně psů špatně nebo raději menší množství psů či jen jednoho dobře.
Autor: Ing. Gerhard Stein
I na Frodex.cz najdete spoustu kvalitních krmiv pro psy i kočky, stačí si jen vybrat.