Výraz keramika vznikl z řeckého slova keramos, které v češtině znamená hlína a hrnčířské výrobky. V dnešní době výraz keramika zahrnuje všechny výrobky z pálené hlíny. Výroba keramiky má své dávné kořeny ve starém Egyptě a Řecku. Již tehdy se lidé s oblibou obklopovali nejen užitečnými, ale i oku lahodícími předměty. K výrobě keramiky se používá keramická hmota, která je směsí různých komponentů a vychází z toho, k jakému účelu budou předměty určeny. Z této hmoty se pak tvoří výrobky různými způsoby, z nichž nejznámější je výroba na hrnčířském kruhu, lití nebo vtlačení do sádrové formy, ale dají se z ní vyrábět i předměty bez použití forem. Zpočátku se používala surová vypálená keramika s různými vtlačenými nebo rytými ozdobami, později se předměty začaly zdobit různými druhy glazur, polev a malbou.
Předměty z keramiky jsou dodnes nedílnou součástí našeho běžného života Nejdříve se začaly používat v domácnostech. V keramických dílnách vznikalo praktické kuchyňské a stolní nádobí, jako jsou talíře, mísy, hrnce a hrníčky, keramické konvičky na čaj, čajové soupravy, ale také drobné doplňky pro doladění interiéru, jako jsou vázy a vázičky, sošky, nádobky i závěsná keramika různých tvarů. Nedílnou součástí výrobků z keramiky se staly i zdobené reliéfní kachle pro výrobu kachlových kamen.
Nakonec výrobky z keramiky našly své místo a uplatnění i k výzdobě exteriérů, v parcích a zahradách, a tyto doplňky dostaly i svůj název: zahradní keramika nebo keramika do zimní zahrady. K těmto výrobkům se řadí keramické vázy, květináče a různé další ozdobné předměty z keramiky, které vnášejí svými detaily do zahrad jedinečnost a originalitu.