S koncem února skončila také zimní klimatologická sezóna a je možno bilancovat ohledně klimatických statistik. Položíme-li si otázku jaká byla zimní sezóna 2014/15, tj. období od prosince do února, můžeme na ni odpovědět komplexně z hlediska území ČR a také specificky z hlediska dané lokality, v našem případě z hlediska měření a pozorování počasí v Praze. Od jiných lokat ČR se budou tyto hodnoty a pozorované jevy značně lišit a proto je tedy obtížné seriózně zhodnotit zimu komplexně z hlediska ČR jako celku, nelze říci byla mírná, byla sušší než loňská nebo byla naopak na sníh průměrná až nadprůměrná. Takto by se různily názory, resp. odpovědi různých pozorovatelů v ČR na otázku jaká byla ohledně počasí uplynulá zimní sezóna, každý by přiložit jiné hodnoty, které by ukazovaly jiné charakteristiky a to zejména ty srážkové, které se značně lišily.

Obecné shrnutí průběhu zimy 2014/15 v ČR

Pokusme se alespoň o obecnější souhrn z hlediska ČR, i když musíme toto malé území z hlediska průběhu počasí v zimě i tak rozdělit.  Letošní zimní sezóna opět vykázala teplý průběh, avšak nikoli teplejší než loňská a srážkový podprůměr a opět nikoli tak výrazný jako v předchozí sezóně, byla tedy v souladu s klimatickými odhady či jinými prognózami, které se netýkají numerické meteorologie. Ohledně Prahy se jednalo o poměrně zajímavý průběh ledna a února letošního roku, kdy byl únor studenější než leden. Únor byl současně srážkově značně podprůměrný, za což mohlo dlouhotrvající anticyklonální a současně inverzní počasí. To mohlo ostatně i za chladné počasí v nižších polohách pod nízkou oblačností oproti horským oblastem, kde bylo často o poznání tepleji, vlivem této situace zde vzniká značný teplotní nepoměr. Zimní sezóna nepřinesla do této oblasti téměř žádnou sněhovou pokrývku, maximální činila 5-6cm s trváním jen 2-3 dny a to na konci loňského prosince, po zbytek zimy je místo měření a pozorování bez pokrývky. Více srážek a to převážně ve formě sněžení se objevilo zejména ve druhé polovině ledna a v počátku února 2015 na západě a severozápadě Čech a na východě ČR, kde ležela přechodně i vyšší sněhová pokrývka. Naopak velmi chudé a převážně dešťové či smíšené srážky se objevily v centrální části Čech, tj. zejména v Praze, okolí a v polabské nížině, méně srážek bylo také na jihu Moravy.

Klimatické statistiky, souhrn zimy 2014/15 a porovnání 

> Hodnoty
Průměrná denní teplota: 5.42°C (2013/14: 6.19°C, 2012/13: 3.02°C)
Průměrná noční teplota: 0.42°C (2013/14: 0.64°C, 2012/13: 1.26°C)
Průměrná zimní teplota: 2.92°C (2013/14: 3.41°C, 2012/13: 0.87°C)
Průměrné srážky: 0.44mm (2013/14: 0.25mm, 2012/13: 1.07mm)
Celkové srážky: 40.6mm (2013/14: 23.2mm, 2012/13: 97.3mm)

Průměrná vlhkost vzduchu: 76.7%
Průměrný tlak vzduchu: 1015.6hPa

> Rekordy za zimu 2014/2015
Maximální teplota: 14.6°C (10.1.)
Minimální teplota: -8.4°C (30.12.)
Maximální srážky za 24hodin: 6.0mm (26.1.)

> Ostatní údaje
Slunečné dny: 14 z 90 dní
Dny se srážkami: 21 z 90 dní
Mrazivé dny: 36 z 90 dní
Ledové dny: 5 z 90 dní
Počet mlh: 1
Počet bouřek: 1

Závěrem
Zima byla v Praze teplotně nadprůměrná (+1.37°C) a srážkově průměrná. (-0.25°C) Průměrná až lehce podprůměrná, nicméně hodnotíme ji jako průměrnou, neboť tolerance je u teplot i srážek +/-0.3°C/mm. Byla nepochybně chladnější než loňská a srážkově bohatší, avšak stále teplá bez vyšší sněhové pokrývky, která by měla současně delší trvání a sušší, i když se v minulých 10 letech objevily zimy i o něco sušší. Průměry jsou vztaženy k našemu měření v Praze a to od roku 2005. Dosti suché zimy se objevily zajisté i do roku 2005, které nejsou ve statistice zaneseny. I tak není pochyb o tom, že zima patřila k teplejší a sušším a to lze konstatovat i globálně z hlediska ČR. (Více informací v Meteolistech č. 39 či na našem webovém portálu)

Březen je prvním měsícem klimatologické jarní sezóny, která letos začala v neděli 1.3.2015 a potrvá do 31.5.2015. Nejedná se ovšem o období, v němž by nutně muselo převažovat jarní počasí, tedy obecně teplé počasí. Naopak v počátku období je přímo reálné, že bude počasí často připomínat zimní období a ke konci je již dosti pravděpodobné dosažení a přesažení letních teplot, někdy dokonce i dosažení těch tropických. Přesně ovšem období podle rázu počasí vymezit nelze, v poslední době se jednotlivá období co do rázu počasí silně prolínají. Období jsou tedy vymezena od počátků měsíců do konců měsíců s tím, že se jedná o tříměsíční období. Léto trvá od června do srpna, poté nastává meteorologický či lépe řečeno klimatologický podzim. Astronomické vymezení období má jiná pravidla a pro naše účely není tak důležité. Pro klimatické účely jsou důležitá výše zmíněná tříměsíční období počítaná od počátků měsíců do jejich konců.

V dalších dnech „vlezem“ opravdu za kamna, ale za týden nám může být na sluníčku pro změnu horko

„Březen za kamna“ vlezem a mnoho dalších pranostik hovoří ve prospěch častých studených obdobích v měsíci březnu a pranostika „V dubnu tam ještě budem“ dodává, že se v tomto měsíci také rozhodně nebudeme opalovat na dekách. Studené počasí nás bude provázet i v nejbližších dnech, neboť převládne v centrální Evropy studené S/SZ proudění, které bude ale postupně suché. Oteplení nastane až na přelomu týdnů s tím, že není zajisté vyloučen během měsíce další podobný vpád studeného vzduchu. Současně je možné konstatovat i dle dlouhodobých klimatických výhledů, že se budou teploty celkově zvyšovat, hovořit lze ovšem jen za průměrné teploty.

Nástrahy březnového počasí

Tyto jakési „nástrahy“ lze rozdělit do tří kategorií, čím se březnové počasí vyznačuje:

> Pocitové teplo na základě zvyku na zimní počasí a díky větší síle slunečního svitu
> Vpády studeného vzduchu s možností navrácení sněhu i do nížin, i po předchozí vládě velmi teplého počasí
> V případě anticyklonálního počasí – vláda malé či žádné oblačnosti, se postupně tvoří méně oblačnosti nízké či mlh a teploty ráno mohou klesat i hlouběji pod bod mrazu, na rozdíl od odpoledních maximálních teplot, které nás nutí odkládat oblečení = podoba „babího léta“ v opačném stylu, tj. postupný příchod léta, ale zároveň promítání se ještě zimy

Tři základní nástrahy březnového počasí, které lze připodobnit k počasí o tzv. „babím létu“, které vládne na přelomu září a října. Třetí bod souvisí s tzv. vysokými denními teplotními amplitudami, rozdíly teplot minimálních ranních a maximálních odpoledních na daném místě.

Výrazná ochlazení v březnu – nejbližší historie:
> Ze 16.6°C (16.3.2011) na 4.6°C v maximech. (18.3.2011)
> Ze 16.6°C (25.3.2011) na 8.7°C v maximech. (26.3.2011)
> Z 19.2°C (30.3.2010) na 11.0°C v maximech. (31.3.2010)

Výrazná oteplení v březnu – nejbližší historie:
> Z 10.1°C (15.3.2012) na 19.9°C v maximech. (17.3.2012)
> Ze 3.0°C (7.3.2011) na 13.4°C v maximech. (9.3.2011)
> Ze 4.4°C (16.3.2010) na 14.4°C v maximech. (18.3.2010)

Anticyklona v březnu, častěji slunečné počasí

Od zimní tlakové výše, která se kromě horských poloh zejména od listopadu do února vyznačuje častou tvorbou mlh a nízké oblačnosti, se ta březnová už liší tím, že panuje častěji slunečné počasí i v nižších polohách. Vylučovat nelze, podobně jako v září či na počátku října ranní mlhy či nízkou oblačnost, které už ale nebudou díky kratším nocím a vyšší aktivitě Slunce tak plošné a nebudou se udržovat po celé dny, budou se rozpouštět během dopoledne. Proto bude častěji slunečné počasí a dle současných výhledů to vypadá, že si takovýchto dnů díky rozšiřující se tlakové výši do střední Evropy užijeme v dalších březnových dnech poměrně dost.

Jaký by měl být březen dle dlouhodobých výhledů?

Teplotně nadprůměrný a to zejména severu – jednak na severu ČR a jednak na severu Evropy. Tam by měla panovat mírnější zima než činí dlouhodobý normál. Naopak chladnější počasí je očekáváno na J/JV Evropy. Srážkově by měl být březen podprůměrný a to vedle střední Evropy také a zejména na JZ Evropy.

Podle statistického výhled ČHMÚ do 29.3.2015 by měly teploty, stejně jako teplotní průměr v tomto období, stoupat. První týden bude ovšem teplotně podprůměrný, maxima by neměla dosáhnout více než 8°C a minima budou často klesat pod bod mrazu, byť díky velké oblačnosti ne výrazně. Prognóza na toto období je už dosti jistá. Ve druhé, až čtvrtém týdnu budou teploty růst, v předposledním březnovém týdnu budou možná i lehce nadprůměrné, jinak ovšem průměrné. Maxima by měla dosáhnout ve druhém týdnu 11°C, ve třetím a ve čtvrtém 15-16°C, rekordy by teploty rozhodně trhat neměly. Noční teploty budou klesat slabě pod nulu, na konci období se budou pohybovat kolem bodu mrazu.

Ohledně srážek je možné počítat v prvním týdnu s jejich nadprůměrným množstvím, v tom můžeme spatřovat kompenzaci prakticky nulových srážek z týdne od 16.2.2015, poté budou celý březen srážky průměrné s tím, že maxima dosáhnou na konci měsíce a tam by se měly týdenní úhrny zastavit místy kolem 20mm.

Počasí v dalších dnech už nebude v nižších nadmořských výškách v žádném případě a ve středních nadmořských výškách převážně připomínat zimu. Na horách ovšem ještě setrvají výborné sněhové podmínky a tak všichni, kteří si ještě chtějí užít v letošní zimní části roku zimních sportů mají možnost vyrazit na hory, což je v současných týdnech kdy probíhají v ČR postupně jarní prázdniny vhodné. Počasí dalších dnů bude postupně připomínat tzv. před jarní období. Nebude už se jednat většinou o tak studené počasí, ale zároveň nemůžeme čekat pravé jarní teploty, tj. teploty na 15°C či teploty této hodnotě se blížící na četných místech ČR. Občas dojde zajisté ke krátkodobé změně cirkulace a nastane mírné ochlazení s tím, že se ráno budou většinou objevovat mírné mrazy, záviset budou na množství oblačnosti, které bude značně proměnlivé. V oblasti front očekáváme velkou oblačnost a srážky, jinak oblačno a místy přeháňky a v přechodných výběžcích tlakové výše naopak až slunečno.

Střídavé počasí v západním proudění

Další sedmidenní období bude ve znamení střídání jednotlivých frontálních vln v převážně chladném západním proudění s přechodnými výběžky tlakové výše. V překladu do předpovědi počasí to znamená převládající oblačné počasí místy se srážkami, které bude občas přerušeno zataženým počasím s četnějšími srážkami na frontách a občas naopak slunečným počasím ve výběžku tlakové výše. Frontální vlny budou v západním proudění postupovat rychle a protože se bude jednat většinou o studené fronty, budou mír úzký oblačný a srážkový pás, proto deštivé počasí nebude panovat dlouho, stejně jako to pěkné. Srážek tedy nestačí spadnout mnoho, i když srážková činnost bude poměrně častá. V současné době se objevují trvalé srážky na JV/V našeho území v důsledku částečného vlivu tlakové níže se středem nad Itálií, která se bude vyplňovat. Za ní se do střední Evropy rozšíří hřeben vyššího tlaku vzduchu a proto můžeme očekávat zejména závěr týdne slunečný až polojasný bez srážek.

Jaký bude březen, jsou výhledy na jaro jako celek?

Dne 1. března 2015 začíná klimatologicky jarní období, které potrvá přesně tři měsíce. Ukončují se a vyhodnocují statistiky za minulou sezónu, tj. za zimní a přechází se na nové období. Na toto období se činí také různé výhledy dle současného stavu atmosféry, které spočítají klimatické modely. V dnešní době se tedy můžeme rámcově dozvědět, jakým směrem by se mělo počasí v dalším měsíci či tříměsíčním období ubírat. To „jakým směrem se bude ubírat“ si vykládejme jedině tak, že tyto výhledy jsou schopny naznačit zda bude období na srážky bohatší nebo chudší než je běžný dlouhodobý normál či zda bude více méně odpovídat tomuto průměru a teplotně též zda bud vykazovat nějakou odchylku od normálu, případně jak velkou a nebo zda bude odpovídat normálu. Zajisté je nuzné počítat s tím, že se bude atmosféra mění a pokud má cenu činit dlouhodobé výhledy, tak nanejvýše třicetidenní, dále jsou výhledy už hodně náchylné na změny, neboť se atmosféra udělá za 15-30 dnů často obrovský pokrok a je nutné vycházet z nově naměřených hodnot, které při aktualizaci další výhled mohou i výrazně změnit.

Přesto se alespoň pro zajímavost podívejme, jak vidí současné modely jarní období, detailněji se budeme zabývat následujícím měsícem, tedy březnem, v němž jistě většina z Vás už očekáváme nástup jarního počasí, kdy postupně začíná nové vegetační období, postupně přestává počasí připomínat zimní ráz a přecházíme na jarní počasí, i když v poslední době to není rozhodně pozvolný přechod, ale naopak občas přejdeme téměř rovnou na letní ráz počasí a za několik dní je tu zpět zima. To jsou tzv. výkyvy teplot a rozkolísanost počasí, s níž je nutno počítat vlivem změn klimatu. V letošním březnu by podle všeho, klimatologické výhledy a stav na Zemi (sluneční skvrny a aktivita zejména) mělo přijít skutečně již pravé jarní počasí, alespoň od středních výšek níže a zima by se vrátit již neměla, byť v počasí není nikdy nic 100%.

Jaro 2015 v Evropě

Dle serveru Accuweather by mělo být jarní období v ČR mírnější a sušší, zejména do západní části ČR by se měly dostávat silnější bouřky, které budou panovat zejména v Německu a ve Francii. Podobně jako na našem území bude v severní Evropě mírnější a sušší počasí, naopak v SV/V chladné. Kde bude více srážek? Zpočátku na západě Evropy a v jihozápadní Evropě, kde bude počasí postupně spíše sušší. A srážkově bohaté bude po většinu období v jižní Evropě a také nad Itálií, Maďarskem, Rumunskem, Chorvatskem, ale i Slovenskem, kde hrozí i povodňové situace.

Model CFS: Teplotně vidí model jarní období spíše průměrně s tím, že jeho počátek bude slabě nadprůměrný. Teplejší počasí než činí průměr očekává stále v S/SV Evropě. Spíše než podnormální budou teploty i u nás normální až slabě nadnormální při určitém vývoji prognózy.

Srážkově bude období jako celek též průměrné, neboť zpočátku se bude jednat o mírný podprůměr (první měsíc jara) a ve zbytku období by mělo být dle současného výhledu počasí slabě srážkově nadnormální, čímž by došlo k vyrovnání onoho deficitu z března, ale také zároveň i z února. Díky dostatečným zásobám vody ve sněhu od vyšších poloh, (oproti loňsku) který bude během března již odtávat, by nemělo hrozit sucho či nedostatek vodnosti toků s výjimkou nížinných menších toků.

A model IRI potvrzuje teplotní nadprůměr jarních měsíců březen až květen a spíše naopak vidí období jako celek teplotně nadprůměrný, oproti modelu CFS či oproti serveru Accuweather. Srážkově předpovídá ve většině Evropy toto období jako průměrné.

Nejstudenější měsíc roku v našich podmínkách, měsíc který přináší většinou nejnižší teploty které jsou v dané sezóně chladné části roku dosaženy, tak přináší často déletrvající mrazy a vyšší sněhovou pokrývku i v nížinách. Loňský byl velmi teplý a suchý a ten letošní tak učinil jen někde v ČR a celkově byl opět teplotně nadprůměrný, ale srážkově většinou také. Pokud vztáhneme statistiku k místu měření Praha, nižší poloha, tak dospějeme k závěru že byl teplotně dosti nadnormální, teplejší dokonce než loňský a to o celý 1°C a sněhová pokrývka se nevyskytla, naopak bylo v jednom dni téměř 15°C, což je jarní hodnota.

Statistiky za leden 2015 v Praze

> Průměrné hodnoty
Průměrná denní teplota: 5.38°C
Průměrná noční teplota: 1.00°C
Průměrná měsíční teplota: 3.19°C
Průměrné srážky: 0.54mm

Celkové srážky: 17.0mm (V normě-suššeji)

Průměrná vlhkost vzduchu minimální 70.0%, maximální 85.3% a celková 77.7%
Průměrný tlak vzduchu: 1016.2hPa

Maximální teplota: 14.6°C (10.11.)
Minimální teplota: -2.5°C (31.11.)
Maximální srážky za 24hodin: 6.0mm (26.1.)
Minimální vlhkost: 48% (13.1.)
Maximální vlhkost: 92% (5. a 22.1.)
Minimální tlak: 975hPa (30.1.)
Maximální tlak: 1031hPa (1.1.)

Slunečné dny: 3
Dny se srážkami: 8
Studené dny, 5 a méně: 17
Mrazivé dny, 0°C a méně: 6
Ledové dny, max. 0°C: 0

3. nejteplejší, hned po lednu 2007 a 2008.
4. nejsušší, hned po lednu 2008, 2009 a 2014.

Statistika od roku 2005

TEPLOTY
2007: 5.65°C
2008: 3.25°C
2015: 3.19°C
2005: 2.85°C
2012: 2.69°C
2014: 2.19°C
2011: 0.81°C
2013: 0.48°C
2009: -1.66°C
2006: -2.83°C
2010: -3.31°C

SRÁŽKY
2010: 1.37mm
2011: 1.33mm
2013: 0.77mm
2005: 0.69mm
2006: 0.64mm
2007: 0.56mm
2015: 0.54mm
2014: 0.52mm
2009: 0.50mm
2008: 0.29mm

Závěrečný komentář

Co je možno konstatovat k průběhu jednotlivých prvků na stanici. Jednak to, že se teploty pohybovaly častěji nad hodnotou 5°C, dny s teplotou nižší lze považovat za tzv. chladné. Také je nutno zmínit fakt, že převažovala velká oblačnost  slunečné byly relativně jen 3 dny z možných 31 dnů. S tím souvisí vedle převažující teplé cirkulace i to, že v nočních minimech klesaly teploty pod bod mrazu také jen zřídka, mrazivé dny lze spočítat téměř na prstech jedné ruky, bylo jich 6 a ledový den se v Praze neobjevil žádný. K průběhu srážek následující, ty byly relativně rozloženy do celého měsíce s tím, že většinou byly dešťové nebo smíšené a ojediněle mrznoucí. Sušší období se vyskytlo od 15. do 22. ledna, což je jedno 7 denní období bez výskytu měřitelných srážek. Na závěr je na místě zmínit velmi nízký tlak na konci měsíce, který se v poklesu u nás zastavil na hodnotě 975hPa, jednalo o nejnižší tlak za poslední roky naměřený vůbec na území ČR. Příčinou byl střed tlakové níže, který se s dosti nízkým tlakem dostal ze SZ Evropy až nad Německo.